Všeobecně respektované profese :
Lékaři: léčí naše tělo.
Právníci: řeší naše vztahy.
Architekti: navrhují naše místa k bytí.
Inženýři: vytváří infrastrukturu k užití.
Profese nepříliš respektovaná :
Učitel (jen) připravuje cestu pro celý náš život.
Učiteli, jako vysoce odborné profesi, není projevovaná dostatečná úcta a to ani v rámci systému. Zde je třeba velké změny, protože „Učitel“- vzdělavatel je klíčovou osobou svírající v rukou úspěch celé společnosti. Učitel připravuje cestu pro celý náš život a jeho moudrá práce ovlivňuje naše úspěšné životní uplatnění v podobě budoucího duševního, profesního i tělesného bohatství. Vychovává člověka, což je z pohledu vývoje společnosti to nejvíc.
Lékařům, právníkům, architektům a inženýrům se neděje to , co zažívají učitelé, aby někdo zpochybňoval jejich odbornou práci, na kterou se roky připravovali v propracovaném systému vzdělávání. Učitelům do toho „kecá kdekdo“ a to aniž by se jich na cokoliv zeptali přímo a aniž by bylo jejich hlasu vyslyšeno alespoň jako hlasu poradního.
Všechny dosavadní Strategie zasahující oblasti vzdělávání vznikly bez aktivní účasti učitelů. Nyní se konečně mluví s odborníky a pracovníky přímo ze vzdělávací oblasti v terénu. Nicméně jejich reakce a doporučení jsou ze strany MŠMT zatím nepříliš využité. Přitom prakticky čtvrtstoletí není učitelům přikládám dostatečný vliv a význam, ten dluh se nyní projevuje a má svůj podíl na neúspěchu žáků v různých srovnáních. Znalosti a dovednosti jsou více než známky. Míra subjektivity známkování napříč školami a názory jednotlivých učitelů je nesmírně různorodá.
Učitel a ředitel školy jsou dvě významné osoby. Respekt a uznání získají jedině tehdy, pokud budou sami dostatečně osobnostně vyspělí a také pokud jim společnost začne projevovat zájem a dávat prostor k využívání jejich praktických zkušeností, pro zkvalitnění a změny ve vzdělávacím systému a klást důraz na respektování jejich názorů. Stejně tak jako architekti navrhují nové budovy, učitelé pracují na budoucí podobě duševního i tělesného bohatství lidí. Tito lidé budou pak svému bydlišti, regionu, státu, odevzdávat zpět v podobě tvořivé práce, svého díla… to co do dětí vkládáme, tak se nám vrací, ať již pozitivní a nebo negativní podobě.
Je jistě pravdou, že rodina je hlavní jednotka, kde člověk získává svoje základy.
Měřme však i poměr času, který dítě prožije ze svého dne ve vzdělávacím systému a časové možnosti zaměstnaných rodičů.
Například Finsko svým učitelům důvěru dalo a nyní si zveme jejich odborníky, aby nám poradili: „jak“?
Z jejich odpovědí zjistíme, že to co dělají, dělají s radostí a vzájemným respektem a úctou k sobě a k dětem. Jak si můžete poslechnout:
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2827676-slepe-ulicky-ve-finskem-skolstvi-nenajdete-rika-tamni-expertka-susanna-backmanova
nejde o žádné převratné postupy, nosné jsou tři body :
Důvěra. Spolupráce. Vzdělanost.