Vhled a citace z odborných publikací a článků, jako podklad pro diskusi.

Všem dětem, nejenom těm nadaným, by se dostalo lepšího vzdělání, kdyby se učitelé snažili přijít na to, co jednotlivé žáky motivuje a vzrušuje, a pak by tuto energii využili pro učení.

• V pojetí obohacujícího kurikula (a tedy i modifikace hodnoceni) je typické, že nevyčleňuje žáka z kolektivu vrstevníků a nijak jej nenálepkuje. V hodnocení výsledků výuky doporučujeme respektovaní vybraných principů inkluzivní pedagogiky. Kratochvilova (2013, s. 94 a 101). Prostředí je prostor, který obklopuje jedince a se kterým je ve vzájemné interakci, tj. prostředí působí na jedince svými podněty, ovlivňuje jeho vývoj a on na tyto podněty reaguje, přizpůsobuje se a také aktivně svou prací mění. Prostředí je proto velmi významným edukačním činitelem. Vliv prostředí na rozvoj nadání je zdůrazněn i ve vybraných modelech nadání, v nichž faktory prostředí hrají nezastupitelnou roli. Každé prostředí se podle Chudého a Neumaistera (2010) skládá ze dvou úrovní: První úroveň bychom mohli nazvat materiální (věcná, prostorová). Je charakterizovaná tím, jaký prostor dané prostředí vymezuje, jeho stav, vyskytující se faktory (materiální, přírodní), vybaveni věcmi, technikou, apod. Druhá úroveň je sociálně psychická (osobnostně-vztahová). Je daná lidmi, kteří se v daném prostoru nacházejí, jejich strukturou (např. z hlediska věku, nadaní) a vztahy, které mezi nimi existují. Druhá úroveň je navíc daná aspekty pedagogické kondice učitele, jako např. psychologická dimenze, sociální dimenze a somatická dimenze.

Chudý a Neumaister (2010)
Kratochvilova (2013)

• Kognitivní vývoj a učení nejsou limitovány, ani striktně ohraničeny specifickými vývojovými stádii, jak se dříve předpokládalo (Piaget, 1999). Zásadní roli v rozvoji každého jedince hraje kromě jeho vrozených dispozic i míra a kvalita jeho interakce s prostředím, ve kterém vyrůstá. V tomto smyslu tedy autoři apelují na skutečnost, že rozvoj talentu závisí i na tom, zda má dítě pravidelný přístup k přiměřeně náročným podnětům, jež mohou jeho rozvoj efektivně podněcovat a stimulovat znalosti a dovednosti každého z nás jsou organizovány do specifických oblastí, tzv. domén. V doméně, která nadaného žáka zajímá, v niž má více hlubších a podrobnějších znalostí, je schopen i lépe a efektivněji přemýšlet a řešit problémy. I v tomto smyslu tedy dochází k rychlejšímu vývoji jeho kognice uvnitř oblasti, kterou již zná lépe než jeho vrstevníci. Identifikace nadání by se tedy měla týkat zvláště těchto doménově specifických oblastí, ve kterých má žák hluboké znalosti i pokročilý způsob uvažování. Neměli bychom současně očekávat výjimečné výkony ve všech oblastech.

Dwecková, C. (2017): Nastavení mysli. Nová psychologie úspěchu aneb jak se naučit využít svůj potenciál.
Brno: Jan Melvil publishing.,
Fisher, R. (2011): Učíme děti myslet a učit se.
Praha: Portál.,
Csikszentmihalyi, M. (2015): Flow. O štěstí a smyslu života. Praha: Portál., Duchovičová, J. (2007): Aspekty diferenciácie v edukácii nadaných žiakov. Nitra: UKF.,
Jurášková J. (2006): Základy pedagogiky nadaných. Praha: IPPP.,
Dočkal, V. (2005): Zaměřeno na talenty aneb Nadání má každý. Praha: NLN., Dočkal, V., Duchovičová, J. (2017): Talent ve škole. Bratislava: Raabe.,
Piaget, J. (1999): Psychologie inteligence. Praha: Portál.,
Vygotskij L. S. (2017): Psychologie myšlení a řeči. Praha: Portál

 „Předpokládá se, že nadaný žák sice může bez potíží zvládnout výukovou látku vyššího ročníku, avšak není ještě zcela emocionálně a sociálně dost zralé, a proto by měl raději zůstat ve třídě svých vrstevníků.“

MÖNKS, F.J, YPENBURG, I.H. Nadané dítě. Praha: Grada Publishing a.s., 2002, s. 54. ISBN 80-247-0445-5.

• Obohacení (enrichment) znamená rozšíření nebo prohloubení učiva nad rámec běžně aplikovaných učebních osnov. Tato varianta vzdělávání nadaných se realizuje v běžných třídách, kdy nadaní zůstávají jejími kmenovými členy.
  

DAVIS, G.A., RIMM, S.B. Education of the Gifted and Talented. In MACHŮ, E. Rozpoznávání a vzdělávání rozumově nadaných dětí v běžné třídě základní školy. Brno: Masarykova univerzita, s. 42 – 43, 2006. ISBN 80-2103-979-5, Identifikace a vzdělávání nadaných a talentovaných dětí – dobrá praxe pro Evropu Příručka pro učitele a další odborníky pracující s nadanými a talentovanými dětmi. Výstup projektu Erasmus+ „Talented Children“ Autoři: Eva Machů, Věra Facová, Miroslav Orel (česká část), John Bridgman, Helen Hadley (britská část), Sevgi Yilmaz, Cennet Pamukcu, Ali Gözübek, Serkan Basar (turecká část)Editorka: Martina Němcová

• Obtíže nadaného dítěte nevězí tedy jen v intelektuální oblasti, nýbrž taky v oblasti mravní, to znamená v oblasti citové. Časté překrucování skutečnosti, lži a další morální poklesky u dospělých mohou pro mravně nadané dítě znamenat rušivý problém. Mravní a citová kritičnost nadaného dítěte se přehlíží anebo podceňuje stejně tak jako intelektuální vnímavost a časná zralost. Nadání srdce často nebývají tak zřetelná a vtíravá jako nadání technická a intelektuální. Stejně tak jako technické a intelektuální nadání kladou nároky na zvláštní pochopení učitele, kladou na něho nadání srdce často větší nároky.Vyžadují totiž, aby učitel sám byl vychován. V takových případech nevyhnutelně přijde jednou den, kdy už nepůsobí to, co vychovatel učí slovy, ale jen to, jaký sám je. Každý vychovatel – v nejširším smyslu tohoto slova – by si měl stále znova klást otázku, zda to, co učí, u sebe samého a ve svém životě taky podle nejlepšího vědomí a svědomí naplňuje. Z psychoterapie víme, že léčebné účinky nakonec nemají vědění a technika, nýbrž osobnost. ……………..Naštěstí však mají mnohá nadání tu zvláštnost, že se do značné míry dokáží postarat sama o sebe. Čím je nadaný jedinec geniálnější, tím více si jeho tvůrčí nadání vede – jak taky výraz génius vyjadřuje – jako osobnost, která podle okolností dalekosáhle převyšuje věk dítěte, ba mohlo by se říci jako božský démon, na kterém nejenže není co vychovávat, ale před kterým musí být dítě spíše chráněno……..Blízká příbuznost různých nadání s patologickými odchylkami ztěžuje problém výchovy nadaných dětí. Nadání totiž nejenže bývá téměř zpravidla kompenzováno určitou méněcenností v jiné oblasti, ale dokonce se někdy sdružuje s chorobným defektem. V takových případech bývá často téměř nemožné rozhodnout, zda převažuje nadání, nebo psychopatická konstituce. Ze všech těchto důvodů proto pokládám za obtížné odpovědět na otázku, zda by bylo prospěšné vychovávat obzvlášť nadané žáky ve zvláštních třídách, jak se navrhovalo. Přinejmenším bych nechtěl být expertem, kterému přísluší výběr žáků k tomu způsobilých. I když by tím byli na jedné straně nadaní žáci mocně podporováni, je proti tomu na druhé straně skutečnost, že tíž nadaní žáci nejsou v ostatních duševních a lidských ohledech zdaleka vždycky na výši svého nadání. Ve zvláštních třídách nadaných jedinců proto vzniká nebezpečí, že se nadaní žáci rozvinou příliš jednostranně.

Carl Gustav Jung, Das Begabte. Převzato z publikace Duše moderního člověka, Atlantis 1994 se souhlasem Fritz Literaturagentur a překladatele publikováno v časopise Svět nadání Časopis o nadání a nadaných (2019)