Prostupnost vysokoškolského vzdělávání a potřebné otevření výuky potenciálu inovací je nezbytné přizpůsobení rychlosti růstu změn. Zainteresování odborníci souhlasí s jeho konceptem i návrhy kroků k realizaci. Téma prostupnosti pro skutečné zvýšení úrovně bakalářských programů v oblasti techniky a inovací ve firmách a pro firmy, není vyřešeno. Zejména v době, kdy je předpoklad nárůstu, nyní ještě neznámých profesí, je třeba vzdělávací systém nastavit jako organismus se spoustou „čidel“ a přímých vstupů z reálného světa firem a technologií.

Návrh konkrétních kroků k realizaci:

1) Vysoké školy zveřejní podrobný popis konkrétních předmětů – obsah jednotlivých semestrů ve vazbě na praktické využití, které se již nyní vyučují, tedy něco jako „rozpad“ VŠ technických (bakalářských) oborů na semestry, rozdělením předmětů, s konkrétním popisem získaných znalostí, tak aby byl srozumitelný pro praktické situace ve firmách.

2) Seznámení firem/průmyslu s tímto podrobným popisem

3) Firmy vyjádří svoje požadavky v rámci dialogu ( MPO/HKCR/SPCR) s vysokými školami a případně navrhnou vlastní směry.

4) Vytvoření systému možných vstupů „studentů“ z firem a komunikace s personalisty. Umožnit, aby pracovníci firem mohli absolvovat pouze část studia (konkrétní pro ně a jejich zaměstnavatelské firmy potřebný semestr) = VS umožní pracovníkům firem a by mohli absolvovat části těchto předmětů – semestrů– tak jak to konkrétní firma potřebuje (tedy různé předměty – semestry – i z různých vysokých škol. Jako nejefektivnější a nejlevnější  varianta se jeví, aby mohli takovíto studenti z firem „nastoupit“ do aktuálního vzdělávacího roku k běžným studentům.

(pozn.: tzv. celoživotní vzdělávání na VS vždy čeká na určitý počet přihlášených, než se otevře požadovaný obor – zdlouhavý proces a často nevhodné kombinace, které skutečná firma a její odborní pracovníci nevyužijí.)

5) Vytvoření možnosti kombinace z nabídky několika předmětů x několika škol… tak jak to vyžaduje potřeba firem, tím bude specifický odborný profil takového absolventa, přesně tak jak to nejlépe odpovídá potřebě konkrétní firmy.

6) Vytvoření kreditního systému -> tedy postupný sběr za jednotlivé semestry v různých letech a z různých škol ->  výstupem by byla např. Odborná práce. Ale také by nemusela, záleží na potřebách firem a jejich pracovníků.

7) Pilotní vyzkoušení zpočátku na třech vybraných  VS  nejlépe technického zaměření.

(Pozn. : Bakalářský studijní program, který je zaměřen na přípravu k výkonu povolání má standardní dobu studia nyní 3 až 4 roky (180-240 ECTS kreditů). Absolventi získají akademický titul „bakalář“ (Bc.) Studium se pak řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Tento typ studijního programu by bylo možno doplnit o např. o tzv. „profesního bakaláře“, který by potřebný počet kreditů sbíral postupně a za delší čas by také mohl uzavřít zkouškou u některé z VS.