Vzdělaná společnost, vzdělaní lidé… co to je? A rozumíme dobře významu těchto slov? Co si představujete pod tím pojmem? Je vzdělaný člověk, který rád žije svůj život, člověk, kterému je umožněno rozvíjet dary a talenty se kterými na svět přišel? Nebo je to jen člověk s dobrou pamětí?

A proč jsou děti ve školách stále ještě i přes všechny „rámce“ znuděné a smutné. Není to náhodou tím, že z nich dovolíme působením současného většinového vzdělávacího systému, „vyrábět“ smutné lidi. Děti cítí, že ten systém jim neumožní se rozvíjet. Čest patří výjimečným učitelům.

Proč se nyní v době „ukradené demokracie“, proč se tak moc politici snaží vnutit do škol, i když jim to Školský zákon zakazuje? Co se to s naší společností stalo? Každý den jede tenhle „vlak“ a každý den děti jsou stále více „odsouvány“ na slepou kolej „dělníků systému zneužívající životní energii lidí“. Pokud bychom tedy připustili, že současný vzdělávací systém odporuje myšlenkám J.A. Komenského, na kterého se tak rádi a často ministři školství odkazují. Například tyto citace z díla J.A. Komenského:

„Chyby první výchovy nás provázejí celým životem, proto nejpřednější stráž lidského pokolení je v kolébce.“

„Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.“

„Člověk dokonale učený jest strom na kořenu vlastním stojící, svou vlastní vláhou se napájející, vždycky stále a čím dále tím silněji rostoucí, zelenající se, kvetoucí, ovoce nesoucí.“

Pak bychom měli brát srovnání skutečných dopadů současného vzdělávání velmi vážně. Ze škol nevychází „chybné“ děti, to my dospělí jsme je nenaučili žít život Člověka. Pokud bychom tedy připustili myšlenku, že naše společnost potřebuje velké ozdravení a povznesení cností jako je pravdivost, moudrost, empatie, poctivost, zručnost, fyzická zdatnost, sebeovládání, úcta k životu. Pak bychom si museli přiznat, že současný vzdělávací systém přímo poškozuje zdravý tělesný i duševní vývoj člověka.

Je zcela evidentní, že děti neprožívají své období růstu k dospělosti s nadšením nad poznatky a získanými dovednostmi. Musíme to zastavit a nejlépe hned. Je načase změnit uspořádání škol a předmětů. Je třeba zcela jinak uchopit podstatu vzdělávání v rozvíjení cností člověka. Systém, ale sám sebe nezmění. To musí udělat lidé, kterým na lidech záleží. Nepodporujme již opatření a nařízení a vyhlášky, které nepřináší nic jiného než omezení života. Zamyslete se, kam jsme se dostali, zjistíme, že je lepší zastavit se hned a nepokračovat v této cestě.

Jiný důraz na předávané dovednosti a posílení darů, talentů a schopností uvítá každý skutečný učitel:

1. Slova, jejich význam i moc – mateřský i cizí jazyk, poslouchání a čtení, umění a hudba.

2. Vytrvalost i rovnováha – tělocviky a radost z bytí a pohybu, pracovní dovednosti a zručnosti, umění a hudba, dokončování.

3. Zkoumavost a všímavost – dějepis, chemie, fyzika i astrofyzika, logika, matematika, technologie a jejich využití, umění a hudba.

4. Spravedlivost a odhodlání – logika, matematika, historie, dodržení úmluvy a poctivost, dokončování.

5. Empatie a úcta k žití – biologie, přírodověda, zahradničení a chov živých tvorů, význam rodiny i kamarádských vztahů.

6. Kritické myšlení a informace – analytické dovednosti, vyhledávání a porovnání poznatků, logika, matematika, technologie.

7. Statečnost i ovládání vznětlivosti – sebeovládání, pohádky, příklady, historické pohledy, pracovní činnosti.

8. Rovnováha mezi střídmostí a žádostivostí – potraviny, vaření, význam výživy člověka i živých tvorů a rostlin. Sebeovládání a technologie.

Podívejme se na svět s láskou a úctou k životu, hledejme hodnoty, které jsou pro životní štěstí člověka a jeho tvoření a využívání talentů a darů důležité.