Inkluze ve školách je celá špatně i když pod heslem: „maximální rozvoj každého žáka s ohledem na jeho individuální potřeby a specifika“. Ve skutečnosti se děti hroutí, učitelé rezignují na množství „regulí“, a stát řeší vše tím, že posílá psychology do škol.

Děti jsou ale v pořádku. Ony přichází na svět ve správném nastavení. To způsob a forma vzdělávání je prostě špatně. Jde proti vývoji člověka a nerespektuje životní vývoj, procesy zrání i potřebné tvořivosti.

Poznatky moudrých jsou házeny do koše a nebo překrouceny, tak aby se hodily k výrobě „frustrovaného stáda“ lidí.