z roku 2016 aktualizováno 28. 9. 2021

I. Žáci: Identifikování talentů a potenciálu všech žáků základních škol pro přesnějšího zacílení vzdělávací cesty. Navazuje pak i pro studeny středních škol při volbě VŠ.
Žáci a studenti vycházejí ze škol s vědomím svých silných stránek, talentů a možností rozvoje a také s uvědoměním svých tvořivých zájmů. Vzdělávací cesta vede k úspěšnému seberozvoji a uplatnění. Hodnocení probíhá nejen měřením dosažených znalostí, ale i popisem osobnostního nastavení a vlastností nejen IQ (inteligence), ale i EQ (emoce) a AQ (aplikování získaných poznatků a dovedností).

II. Učitelé: Posílení osobnostního nastavení pro naplnění poslání učitele prostřednictvím praktických činností v rámci výuky s vazbou na sebezkušenostní psychologický výcvik. Úzká a zejména pravidelná spolupráce s psychology. Zvládání a včasná reakce ve vypjaté situaci s respektováním procesů a specifik růstu, vývoje a potřeb dětí a mladých lidí. Vyvážený přístup k možnostem v různých aktivitách.

III. Studenti pedagogických škol: Talentové zkoušky (pohovory, testy) definující silné stránky osobnosti, empatické schopnosti, emoční zralost a předpoklady uchazeče stát se moudrým učitelem) budou realizovány ještě před vstupem na SŠ a VŠ pedagogického směru. V rámci přípravy na profesní působení v oblasti vzdělávání absolvují 60 % praktických činností v rámci skutečné výuky s vazbou na sebezkušenostní psychologický výcvik. Úzká pravidelná spolupráce spolupráce s psychology. Zvládání a respektování procesů a specifik růstu, vývoje a potřeb dětí a mladých lidí. Vyvážený přístup k různé energii a různým zájmovým činnostem, aktivitám .

IV. Forma a způsob výuky: Průběžné sledování výsledků změn „Metod a forem“ výuky. Výukové metody mají svá specifika. Pokud se zvolí ve výuce specifická metoda, je ideální zajistit kontinuální návaznost. Upozorňujeme na případné neúmyslné poškození vnímání žáků v nastavení na způsob přijímání informací. Může k tomu dojít nevhodným častějším střídáním metod, jen dle preferencí střídajícího vyučujícího. Mohla by vzniknout komplikace nejen v navazující výuce.  Doporučujeme řadit děti/žáky do skupin, dle identifikovaných preferencí, například v matematice zvolit tři skupiny a využívat uznávané metody: 1) Hejného metoda, 2) tradiční metoda, 3) činnostní učení. Zvážit také volbu vzdělávacího směru „dalton, waldorf, montessori“. Ve většinovém vzdělávacím proudu lze i do aktuálně platných Školních vzdělávacích plánů zavést některé z osvědčených prvků těchto tzv. „alternativních“ vzdělávacích systémů (například: ranní kruhy rozhovorů učitele s dětmi o zážitcích z předchozího dne, pozitivní ve vytváření emoční vazby a klima ve třídě, vzájemná propojenost předmětů a prověřování a zkoumání souvislostí v blízkém okolí školy).

V. Praktický život : Učitel by měl mít možnost vstoupit do jiné praxe, do konkrétní odborné práce:  jednou za 3-5 let (podle toho jakou třídu by zrovna vedl) by na školní měsíce (10 měsíců) přešel do jiného oboru, který by si zvolil. Zde by se zejména vyrovnal s enormní emoční zátěží a nasbíral nové podněty a odborné poznatky pro výuku. Nové poznatky by uplatnil ve své vzdělávací činnosti. Jeho způsob vedení výuky, by tak byl velmi provázaný s reálným životem za dveřmi školy. (pozn. : Učitel by stále zůstal zaměstnancem školy.  Po celou dobu hradí jeho mzdu zřizovatel/stát a firma/zaměstnavatel u které by dočasně pracoval, by tak nenesla mzdové náklady, ale mohla by zohlednit dobré pracovní výsledky formou odměny.)

VI. Vědecké poznatky: Aktivní předávání poznatků vědy do základních i středních škol a to prostřednictvím všech typů vysokých škol. Klást důraz na tvorbu a využívání „certifikovaných databází ověřených informací“, které MŠMT a Národní knihovna spravuje ve spolupráci s vědeckými knihovnami. Tyto databáze, pak budou žákům, studentům i učitelům volně dostupným informačním zdrojem, pro ověření poznatků a umožní vyhodnocovat relevantnost informace.

VII. Zkušenosti z projektů: Využití poznatků z tisícovek zrealizovaných dotačních projektů. Databáze realizovaných projektů jsou plné mnoha konkrétních informací, poznatků a praktických zkušeností popisující zcela konkrétní potřebné změny, mnohdy i s pilotním ověřením. Pracovat více s příklady z jednotlivých regionů a provazovat poznatky v regionech a jejich lidmi a osobnostmi. Posilovat regionální i národní pouto.

VIII. Odborníci ve školách: Umožnit i jiným vzdělaným odborníkům působit ve školách, avšak jen v určité míře. Tito odborníci mají potřebné zkušenosti, poznatky, postupy, vzhledy, nápady, které by tímto způsobem byly přenášeny do škol. Výrazným způsobem by žáky a studenty více vtáhli do výuky na konkrétních praktických příkladech.

IX. Prostupnost vysokoškolského vzdělávání: prostupnost VŠ vzdělávání (viz již předložené návrhy v roce 2015). Podstatou tohoto návrhu je rychlejší zajištění technicky a mezioborově vzdělaných odborníků. Změna měla umožnit firmám, tedy současným a možným pracovníkům, aby si mohli vybrat doplnění vzdělání z aktuálních vzdělávacích plánů vysokých škol, dle potřeby jejich firem.  Absolvovali by část odborného vzdělávání, kterou by aktuálně pro svoji profesi potřebovali.

X. Procesy vedoucí k nežádoucí vzájemné konkurenci základních škol co nejvíce eliminovat. Otevírat všechny možnosti vzdělávání celého společenství formou nepřímých poznatků ( v TV, reklamy). Vzdělávat na úřadech práce i v čekárnách. Je nezbytné posilovat jiné způsoby předávání poznatků a informací i jednání s lidmi a nikoho tak neponechat bez možnosti celoživotního rozvoje. Nabízet možnosti ověření talentů a předpokladů i pro dospělé lidi, kteří mění práci a mohou tak najít uplatnění v jiných oborech.

Při formulaci jsem vycházeli z těchto předpokladů :

A. Vzdělávání rozvíjí individualitu nadání a talentu člověka, dále formuje a v souladu rozvíjí tělo i duši.

B. Vzdělávání umožní rozvoj člověka v rozsahu aktuálně dosažených poznatků lidstva, a to s ohledem a úctou ke společenství, přírodě a Zemi.

C. Vzdělávání je současně průvodcem k motivaci celoživotního seberozvoje pro uplatňování se v širším společenství.

navrhuje ke zvážení změnu ve skladbě výuky ve školách

Jiné předměty – ve shrnujících okruzích kladoucí důraz na rozvoj potenciálu člověka